|
|
TIPY NA VÝLET:
Tipy na pěší výlety 1. – Okruh Rýchory
Mladé Buky železniční zastávka – Antonínovo údolí – Sklenářovický most – Bartův les – Vojenská cesta – Rýchory – Růženina cesta – Mánkova cesta – Sluneční stráň – Antonínovo údolí - Mladé Buky železniční zastávka. Celkem cca 18 km. Nejníže 460 m nad mořem, nejvýše 1 000 m nad mořem.
U železnické zastávky v Mladých Bukách můžete zaparkovat auto nebo vás sem doveze motorový vláček. Kolem bývalé skládky už jdete pěšky. Skládka vznikla z vytěžené cihelny. Sejděte do Antonínova údolí a na křižovatce u hájenky pokračujte rovně a stoupající serpentinou na hřebínek. Na křižovatce za hřebínkem odbočíte po asfaltce do leva. Po pravé straně uvidíte opravený klenutý Sklenářovický most, který kupodivu vydržel mnoho přejezdů dřevem naložených náklaďáků. Kolem bývalých zlatých dolů na Bartově lese krátce, ale strmě stoupáte po Vojenské cestě. Vojenskou se zove proto, že před II. svět. válkou se po ní dopravoval materiál na stavbu liniového opevnění na Rýchorách. Trička bude potem zavlhčovat až na vrchol Rýchor, proto šetře silami. Zajímavým objektem je opravená Sklenářovická kaplička, která slouží jako přístřešek pro poutníky a má k tomu i výzdobu. Pokračujte dále do kopce kolem lovecké boudy Pašovka, kde v 60. letech Míla Paša sepisoval svoje proslulé fejetony do časopisu Myslivost a tím dal chalupě také jméno. Procházet budete pěknými horskými smrčinami až na vrchol Rýchor. Na kraji vrcholové plošiny ještě před křižovatkou Kutná uvidíte po levé straně u cesty několik nevzhledných ocelových patníků. Chrání jednu velmi významnou lokalitu, kde roste nenápadná rostlinka – hruštička nejmenší. Sice se vyskytuje na více místech, naše lokalita je poměrně veliká a proto ji patníky chrání před velkými vozidly. Pozoruhodné je to, že hruštička může růst pouze v blízkosti vrby jívy a nikde jinde. Doporučujeme vám na křižovatce Kutná zabočit vpravo a sejít ještě asi 300 metrů pod kopec k ohradě, kde se pase malé stádo skotského náhorního skotu. Tím pomáhá udržovat velmi cenné květnaté louky, které by jinak zarůstaly lesem. Odtud je také velmi pěkný výhled na Sněžku a její okolí, pokud nějaký výhled vůbec je. Na Rýchorskou boudu se vrátíme opět přes rozcestí Kutná. Rýchorská bouda slouží pod Správou Krkonošského národního parku jako Krkonošské středisko ekologické výchovy a navštěvují jí nejrůznější skupiny z celé republiky. Bufet na Rýchorské boudě nabízí občerstvení od středy do neděle, od 10 do 16 hodin a funguje také jako informační středisko. Po lehkém osvěžení můžete zajít na vyhlídku na Maxovce, kterou snadno najdete asi 100 metrů od Rýchorské boudy. Z Rýchor se dostanete dolů jinou cestou – po zeleně značené turistické cestě zvané Růženina cesta, kolem Rýchorské studánky. Tu najdete na okraji luk asi 200 metrů od Rýchorské boudy. Z jara v ní uvidíte válcovité, asi 2 cm dlouhé schránky larev chrostíků, které většina z vás bude znát z knížek o Ferdovi Mravenci. Lesní chodník vás dovede až na Mánkovu cestu, která má už asfaltový povrch. Odbočte vlevo a pokračujte až na křižovatku turistických cest u Přírodní památky nazvané Slunečná stráň. Je to rozlehlá zamokřená louka, na které roste obrovské množství našich orchidejí – vstavačů a suchopýrů ozdobených bílým chomáčkem chmýří. Jde o velmi jedinečnou plochu, proto Správa Krnap vybudovala kolem louky ohradu a tak chrání lokalitu před nezvanými návštěvníky. Pokračujte po asfaltce dolů a pod malou serpentýnkou můžete doplnit kilojouly v Hotelu pod Pralesem. Mánkova cesta vás provede malebným Antonínovým údolím, kde uvidíte na okolních loukách několik zachovalých chalup. Ve spodních partiích údolíčka v zastíněných vlhkých lužních lesích v dubnu kvete kolem jednoho miliónu bledulí. U hájenky se žlutou fasádou odbočte vpravo a za pár minut jste na mladobucké železniční zastávce.
Tipy na pěší výlety 2. – VYCHÁZKOVÉ TRASY - VÝCHODNÍ KRKONOŠE
Den bitvy u Trutnova 27.6.1866
V těsné blízkosti města došlo k bitvě při prusko-rakouské válce o nadvládu v budoucím sjednoceném Německu. Utkalo se tu 27. června 1866 šedesát tisíc pěšáků, čtyři tisíce jezdců a 25 dělostřeleckých baterií. V Trutnově c.k. rakouská armáda zvítězila, ale nezabránila celkové porážce v dalších bitvách o několik dní později. Bojištěm na okraji Trutnova prochází naučná stezka. Začíná na Krakonoše náměstí, úvodní panel stojí u pamětní desky zasazené do historického dláždění. Přes městský park veden na vrch Šibeník k pomníku rakouského generála Ludvíka Gablenze. Klub vojenské historie od května do září každý víkend provází návštěvníky v dobových uniformách. V červenci a srpnu najdete i průvodce u pomníku i o pracovních dnech kromě pondělí. V místě je malé občerstvení, otevírá se i kaple na Janském vrchu.
ZLATÁ CESTA
z Kalné Vody na předměstí Trutnova je připravovaná naučná stezka přes zaniklé obce Bystřice a Sklenářovice k bývalým zlatým dolům na úbočí Rýchor. Odtud povede do osady Sejfy s koupalištěm a retroparkem přes Antonínovo údolí a Kraví vrch do Svobody nad Úpou, kde naváže na trasy Via Piete a Aichelburg. Další připravovanou trasou je propojení Malé Úpy s Velkou Úpou a Pecí pod Sněžkou přes Spálený Mlýn, spodní část Lvího dolu, Portášky a romantické údolí Šraml. Na Zlatou cestu se můžete napojit i z Mladých Buků.
VIA PIETTE
U autobusového a vlakového nádraží zažíná vycházka v okolí Svobody nad Úpou a Janských Lázní. Zavede vás ke kulturním památkám i do divočiny okolo Černohorského potoka. Překvapivě pestrý je úsek o d Pietteho pomníku v Dolním Maršově k Modrokamenné boudě. Již po několika zastávkách porozumíte tvůrcům, proč se trasa jmenuje Via Piette. Osvícený kapitalista Prosper Piette de Rivage, titulovaní jako „Otec Krkonoš“, po sobě nechal tolik práce, že i čtyřicet let totality ji nemohlo zahladit. Z málo známých věcí cestou poznáte pomník německého romantického básníka Theodora Körnera, velký vápencový lom, zbytky zlatonosného dolu a další zajímavosti. Obnovený chodník Vám dovolí nahlédnout do Klauzového dolu, který již v 19. století označovali průvodci za nejromantičtější místo českých Krkonoš. Školní výpravu určitě zaujme geologická expozice, na které si mohou žáci prohlédnout dvanáct hornin, ze kterých jsou složeny Krkonoše. Celou trasu projedete i na horském kole.
CELNÍ CESTA
Od někdejší celnice z r. 1844 v Horních Albeřicích vede na hřeben Celní cesta s obnovenou alejí k turistickému hraničnímu přechodu do polské obce Niedamirów. Jen kousek před hranicemi stojí na místě s pěkným výhledem na Sněžku restaurovaná kulturní památka sloupová boží muka se symbolem kalicha. Celní cesta prochází chráněnou lokalitou Albeřické lomy se vzácnou květenou i živočichy. Kousek od celnice můžete nahlédnout do největšího Bischofova lomu, který zásoboval vápencem i dochovalou kruhovou vápenku u hlavní cesty.
STŘEDNÍ HŘEBEN
Z náměstí v Janských Lázních vychází promenádní cesta přes Střední hřeben s několika odpočinkovými místy a hlavně zdravým smíšeným lesem, který složením připomíná někdejší krkonošské pralesy. V několika variantách můžete dojít až k oblíbenému hostinci Hofmannova bouda. Trasa končí u dolní stanice lanovky na Černou horu.
ČERNÁ HORA
Od horní stanice lanovky na Černou horu vychází hlavně mezi seniory a dětskými výletníky oblíbená , stále klesající trasa do Pece pod Sněžkou. Hned na začátku je někdejší sloup lanovky z roku 1928 přeměněný na rozhlednu s jedinečným kruhovým rozhledem. První odbočka vás zavede k tajemným Švédským valům s výhledem do kraje. Druhá odbočka vede k televiznímu vysílači a třetí k naučné stezce Černohorská rašelina s největším rašeliništěm v Krkonoších. Na horním toku Javořího potoka uvidíte zbytek plavební klauzy ze 16. století. Přes horskou osadu Lučiny sestoupíte do Pece pod Sněžkou.
ZELENÝ DŮL
Jen kousek od centra Pece pod Sněžkou začíná úzké údolí Zeleného dolu. Pozvolna projdete kolem několika kaskád a malých vodopádů. Po dvou a půl kilometrech se údolí překvapivě rozšiřuje, protože tu vysokohorský ledovec před několika desítkami tisíc let vyhloubil široký ledovcový kar. Na nejrovnějším místě alpští dřevaři, kteří od 16. století kolonizovali východní Krkonoše, založili malebnou luční enklávu Jelení louky se třemi horskými boudami. Dnes vás v té hlavní potěší dobré služby původního hostince s tradicí založenou už v roce 1731.
VLČÍ JÁMA
Do oblasti lyžařských sjezdovek Pece pod Sněžkou vás v létě zavede trasa pojmenovaná podle malého, ale dokonale vymodelovaného karu Vlčí jáma. Z peckého náměstí se vydáte hlavní ulicí a také tady najdete panely s informacemi o historii dříve hornické a dřevařské osady. Další zastávky připomínají založení Horské služby, osudy jednotlivých chalup a upozorní vás na dochované památky z dob ledových i jiné přírodní zajímavosti. Oblast okolo Temné bystřiny vás potěší divokou přírodou, kterou najdete tak blízko od centra horského města.
OKOLO PECE
Na náměstí u Hospody na Peci najdete rovněž začátek vycházky plné hezkých výhledů a romantických zákoutí. Po obnovených pěšinách a lesních cestách vás povedou dřevěné směrovky. Cestou si na informačních panelech přečtete o založení pošty, školy, lesní správy, vodárny pro naše město i výjimečnosti zdejších horských luk. Nejoblíbenějším místem je posezení u sloupové kapličky se sochou poutníka na Chaloupkách, nejklidnější pak vyhlídka u Kamoru ještě před luční enklávou Hnědý vrch s obnovenou kaplí svaté Barbory. Okruh nebo jeho části jsou vhodné i ke krátkým procházkám seniorů. Cesta má několik míst s lavičkami. V závěru je okruh propojen s trasami Vlčí jáma a Zelený důl.
MALÁ ÚPA
Dvě centra horské obce Malá Úpa – historické u malebného kostelíka a mladší na Pomezních boudách – spojuje řada cest a chodníků, nyní zahrnutých do vycházky Malá Úpa s jednadvaceti zastaveními a několika místy s lavičkami. Hlavní trasu jako jinde určují směrovky ve tvaru ruky. Kvalitní smaltované informační panely (ve čtyřech jazykových mutacích) vyprávějí o osidlování Krkonoš, lidové architektuře, místních jménech, o důležité návštěvě Josefa II. v roce 1779, opakované stavbě kostela, přepadení celnice nacisty v roce 1938 a také o nenápadné mýtině uprostřed lesa, kam rády chodí děti dovádět na břeh Rennerova potoka.
VYCHÁZKOVÁ TRASA AICHELBURG
Trasa pojmenovaná podle šlechtice Bertholda Aichelburga prochází od hostince Na Kopečku k unikátnímu renesančnímu kostelu z roku 1608 v areálu hřbitova a dál přes Horní Maršov s novogotickým kostelem, secesní radnicí, bývalým okresním soudem, mlýnem, pilou a pivovarem. Za zámkem z roku 1792 vejdete do úzkého Temného Dolu s obnovenou křížovou cestou a kaplí sv. Anny na Staré hoře. V informačním centru Veselý Výlet získáte průvodce křížovou cestou doplněnou smaltovanými obrazy výtvarníka Aleše Lamra a vypůjčíte si klíč od lesního hrádku Aichelburg. Na skalnatý ostroh vystoupáte od řeky Úpy po 400 kamenných schodech. Uvnitř obnoveného hrádku najdete památník B.A. a z věže pohlédnete do hlubokého údolí. Lesní chodník vás provede úbočím Světlé hory ke chráněnému souboru lidové architektury Velké Tippeltovy boudy a později k luční enklávě Valšovky. Tady je horská farma Sosna, kde si denně kromě pondělí můžete objednat domácí jogurt, tvaroh, medvědí mléko a jiné speciality. Přes Hlušiny sejdete do Velké Úpy.
|
| |
|
| |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|